Naše škola se na chvíli změnila v továrnu na krmítka pro opeřence. Pod zkušeným vedením pana Romana Welce se děti pustily do stavby ptačích krmítek. Místo vrtaček a velkých strojů jim stačily šroubováky a kladívka – a nutno říct, že s nimi zacházely s takovou jistotou, že by leckterý domácí kutil mohl zčervenat závistí.
Každý hřebíček i šroubek mířil přesně tam, kam měl, a i ti nejmladší ukázali, že když jde o dobrou věc, dokážou pořádně zabrat. Krmítka se povedla tak, že se na ně ptáci jistě budou zapisovat do pořadníku. Už teď si představujeme, jak si budou psát recenze: „Výborná kuchyně, krásný interiér, přátelský personál.“ Některá krmítka jsme pověsili na školní zahradě, tři poputují k domovu důchodců do parku, kde se jistě postarají o radost seniorům i kolemjdoucím.
Během dne jsme se učili poznávat různé druhy ptáků a zjistili jsme také, co do krmítek patří – a hlavně co tam rozhodně nepatří. Takže už víme: žádná houska s paštikou, ale semínka, zrníčka a další ptačí delikatesy. Projektový den „Společně pro les“ tak spojil šikovné ruce, zvědavé hlavy a radost z toho, že můžeme pomoci přírodě. Teď už jen čekáme, až se na zahradě rozezní velký ptačí koncert s občerstvením zdarma.
